Jak napsat životopis, který si někdo přečte

Životopis není váš životopis. Je to nabídka - dokument, který má odpovědět na jedinou otázku: proč zrovna vy na tuhle pozici. Všechno ostatní je balast, který tu odpověď zdržuje.

Co personalista hledá jako první

První pohled patří třem věcem: poslední pozice, jak dlouho jste ji dělali a jestli sedí k tomu, co firma hledá. Až když tyhle tři odpovědi sedí, čte se dál. Proto patří praxe nahoru a proto se řadí od nejnovější.

Popisujte výsledky, ne náplň práce

Nejčastější chyba je opsat popis pozice z pracovní smlouvy. Zaměstnavatel ale ví, co dělá skladník. Zajímá ho, co jste dokázali vy.

Čísla fungují i tam, kde to na první pohled nejde. Kolik lidí jste zaškolili? O kolik se zkrátilo vyřízení objednávky? Kolik zakázek jste zvládli za měsíc? Když číslo nemáte, napište alespoň konkrétní výsledek - „zavedla jsem pravidelné schůzky, díky kterým klesla odchodovost klientů".

Délka: jedna strana, u dlouhé praxe dvě

Třetí strana se skoro nikdy nečte. Když se nevejdete, škrtejte odzadu - brigády ze střední školy a kurzy, které s pozicí nesouvisejí, můžou jít pryč jako první.

Na co si dát pozor

• Fotka není povinná. V Česku se toleruje, v Německu a Rakousku bývá vítaná, v Británii a USA ji naopak nedávejte.
• Datum narození, rodinný stav ani rodné číslo uvádět nemusíte - zaměstnavatel je nesmí použít při výběru.
• E-mail ve tvaru kocicka1998@seznam.cz působí jinak než jmeno.prijmeni@seznam.cz. Založit nový je otázka minuty.
• Odkaz na LinkedIn dává smysl, pokud je profil vyplněný. Prázdný profil uškodí víc, než pomůže.
• Zkontrolujte překlepy nahlas. Oko je přeskočí, ucho ne.